Máš problém, změň svět.

Nejspíš se ode mne v tomto postu a postavení jakožto myšleno společensky očekávají stížnosti na nemožnost pozdních příchodů domů a nesmysluplným vytížením spojeným s povinnou školní docházkou. Pro dnešek jsem se odhodlala plně se odpoutat od veškerých stížností na svůj dosavadně a momentálně harmonický život a přesunout se zcela jinam.

Prší. Ostrava , můžu prohlásit teď když toto město obývám již čtyři léta , je rok od roku sympatičtějším městem. Ovšem s nekončící výjimkou dnů kdy na zeleň , které je ve městě stále víc , padá štěstí nebo-li déšť.Ukáže se stále opravdová tvář města.Ta poznamená z velké části minulým režimem.Jdu po ulici.S deštníkem se netrápím.Kapky vody mi stékají po tvářích , takže bych mohla budit dojem náhodného kolemjdoucího ,že snad pláču. „ Ty černá hubo,“ prorazí déšť výkřik a ve stejný moment do skleněných dveří cukrárny narazí chlapec na první pohled romského vzhledu. „ Vypadni.“ Muž jenž mne vylekal již mnohokrát tak jasně vzhledem připomínající řezníka chytá drobného chlapce za vrchní část oděvu a vyhazuje ho s nepředstavitelnou silou na uplakanou šedou ulici.Mohla bych jít dál , Zavřít oči a pomyslně si dát ruce na uši a křičet : „ne , ne , ne .“ Ani se nezastavit. Prostě jít dál. Skloním se a podám chlapci ruku. Je tak křehký. Tenké prsty připomínající svou šířkou krabí prstíky obepnou mou dlaň. Oči má hnědé.Stejně jako já. Jako tisíce lidí na tomhle světě. Vypadá ,že váhá. Jestli mě urazit, nebo se sebrat a odejít. Pouští mou ruku. Stále cítím ten křehký dotyk. Pak vyrazí směrem k tramvajové zastávce.Stojím a cítím jak pramínky vody tečou po tvářích.

Chtěla bych změnit svět. Aby byl lepší pro nás , pro lidi kolem. Aby celkově byli lidé kolem lepší. Bylo nám dáno soudit ? Proč my jsme soudci , porota i kat ? A kde mají svého obhájce ? Dnes v ghettech možná vyrůstá nový Mozart ,nebo snad Einstein. A my svým nerozumem a tak hloupou lidskou povahou tohle štěstí , tento život zadupeme. A čím se lišíme od Němců , nebo přesněji nacistů ? Židé ? Já svůj původ v těchto kořenech neskrývám stejně tak jako se otevřeně hlásím k romské krvi co koluje ve mně. Oni byli úspěšní , bohatí , inteligentní. To jsou ty „silné“ argumenty jedinců co dnes odsuzují jiné a tvrdí ,že tyhle či tamty by v té či oné době neodsuzovali. Jak můžete správně žít ,když nedostanete možnost ? Vždyť i Zigmund Freud už dokázal ,že prostředí ve kterém se každý jedinec vyvíjí má silný dopad na jeho vnímání okolního světa. Jak se chceme zbavit nenávisti  a pohrdáním když je nevědomky přenášíme na další generace ? Proč je inteligence střídána hloupostí , předsudky a také pýchou ! Jak může skupina ovlivnit názor na jedince ? Svět nejspíš nezměním. Možná ani vy ne. Jenomže nepokusit se o to.To samotné by byl hřích.Oči toho chlapce byly hnědé.Jako oči každého třetího z nás.